Večerní čtení bývá první rituál, který v rodině vypadne. Přijde kroužek, úkoly, dlouhá cesta z práce a knížka zůstane na poličce. Na konci prázdnin, kdy se rytmus dne znovu skládá, je přitom nejlepší chvíle ji vrátit. Nepotřebujete k tomu hodinu času ani dokonalý hlas. Stačí pravidelnost, kniha, která dítě zajímá, a pár drobných pravidel, která vám ušetří nervy.
Proč právě čtení nahlas a proč večer
Kampaň Celé Česko čte dětem, kterou v roce 2006 založila Eva Katrušáková, vychází z myšlenky, že předčítání rozvíjí paměť a představivost a posiluje pouto mezi rodičem a dítětem. Jejich heslo zní „Pojď, budu ti číst“ místo „Jdi a čti si“. Nejde tedy o trénink čtenářské techniky, ale o společný čas.
Večer má jednu výhodu: den se zklidňuje a dítě tak i tak potřebuje přejít z pohybu do ticha. Když čtení zařadíte na stejné místo v pořadí (po koupeli a čištění zubů, před zhasnutím), postupně se z něj stane signál, že den končí. Dítě se na něj těší a vy nemusíte pokaždé vyjednávat.
Kolik času to opravdu zabere
Celé Česko čte dětem radí: „Stačí 20 minut denně. Každý den.“ Zároveň ale upozorňuje, že nemá smysl honit se za množstvím. Podle jejich rad pro rodiče může poutavé desetiminutové čtení zanechat v dítěti výraznější stopu než hodina nezáživného předčítání. U nejmenších doporučují dokonce jen minutu nebo dvě několikrát denně.
Prakticky to znamená:
- Začněte klidně na deseti minutách a délku nezvyšujte silou. Dítě samo řekne, že chce ještě jednu stránku.
- Když je večer nabitý, přečtěte jednu kapitolu nebo jednu krátkou pohádku. Vynechaný večer je lepší nahradit krátkým čtením než ho vůbec neřešit.
- Pravidelnost je důležitější než délka. Raději deset minut každý den než hodina o víkendu.
Jak vybrat knihu podle věku
Nejdůležitější pravidlo z doporučení Celé Česko čte dětem je prosté: kniha musí dítě zaujmout. Pokud ji po pár stránkách odloží nebo se u ní nudí, nepokračujte jen proto, že je „správná“. Seznam Zlaté tituly, který kampaň zveřejňuje, je členěný do osmi věkových skupin, od nejmenších dětí po čtenáře od 16 let. Pro orientaci uvádím několik titulů, které v něm jsou.
| Věková skupina | Příklady ze Zlatých titulů |
|---|---|
| Pro nejmenší | Tuze hladová housenka (Eric Carle), Hádej, jak moc tě mám rád (Sam McBratney) |
| Od 4 let | Jakub a obří broskev (Roald Dahl), Medvídek Pú (A. A. Milne) |
| Od 6 let | Matylda (Roald Dahl), Včely (Piotr Socha) |
| Od 8 let | Čarodějnice (Roald Dahl), Pipi Dlouhá punčocha (Astrid Lindgrenová) |
| Od 10 let | Hobit (J. R. R. Tolkien), Nekonečný příběh (Michael Ende) |
Věkové hranice berte jako nápovědu. Předčítat můžete i knihu, kterou by si dítě samo ještě nepřečetlo, protože poslech obvykle zvládá dřív než vlastní čtení. Naopak pozor, aby text nepřekročil emoční úroveň dítěte: příběh, po kterém se dítě bojí usnout, večer nezařazujte.
Jak rituál nastavit, aby vydržel
Stejné místo a stejné pořadí
Vyberte jedno pohodlné místo: postel, gauč, koberec s polštáři. Světlo nechte tlumené a telefony mimo dosah. Pokud dítě usíná hůř, dejte čtení až po všech ostatních povinnostech, aby se nevracelo pro vodu nebo poslední pusu.
Střídání a oblíbené knihy dokola
Dětem nevadí, že slyší tutéž knížku podesáté. Doporučení kampaně to výslovně zmiňuje: oblíbené knihy opakujte bez obav. Starší děti můžete zapojit, ať občas přečtou stránku ony nebo ať předčítají mladšímu sourozenci. Kampaň takové střídání i motivaci starších dětí k předčítání mladším doporučuje.
Povídání o knize
Během čtení i po něm si s dítětem povídejte: „Co myslíš, že bude dál?“ nebo „Co bys udělal ty?“ Vyhněte se ale výkladu příběhu a zkoušení, kampaň před vnucováním výkladu varuje. Cílem je společný zážitek, ne test porozumění.
Hlas, tempo a pauzy
Nemusíte hrát divadlo. Stačí klidný hlas a tempo, při kterém dítě stíhá si obrazy v hlavě vybavit. U napínavého místa můžete na chvilku zmlknout a nechat dítě hádat, co se stane. Ke konci večera čtěte pomaleji a tišeji, ať se tělo zklidní. Když se mezi řádky objeví slovo, kterému dítě nerozumí, stačí jednou větou vysvětlit a jít dál.
Sourozenci různého věku
Když doma máte předškoláka a druháka, nemusíte hledat jednu knihu pro oba. Vyzkoušejte, že první čtvrt hodiny patří mladšímu a poté starší dítě dostane svých deset minut s vlastní knihou nebo kapitolou. Druhá možnost je jedna kniha, která zaujme oba (mezi Zlatými tituly jsou takové například Medvídek Pú nebo Pipi Dlouhá punčocha) a starší dítě, které chce, může občas předčítat mladšímu.
Když dítě číst nechce
Odmítání je normální, zvlášť u dětí, které jsou po škole unavené nebo u nich čtení dlouho nebylo součástí dne. Několik postupů, které můžete vyzkoušet:
- Zkraťte to. Začněte jednou stránkou nebo jednou krátkou pohádkou. Úspěch v malém je lepší než bitva o kapitolu.
- Nechte dítě vybrat. Pokud vybírá samo, kniha má šanci. Odnést si z knihovny tři různé a večer se rozhodnout dohromady je jednoduchá cesta.
- Změňte formu. Komiks, encyklopedie o zvířatech, kniha s obrázky nebo básničky se čtou jinak než dlouhý příběh a mohou dítě zaujmout tam, kde souvislý příběh nezabral.
- Mějte knihu stále po ruce. Kampaň doporučuje číst kdekoli: u lékaře, v autě, ve vlaku. Čekání pak není ztracený čas a čtení se nespojuje jen s večerem.
- Nevynucujte. Když má dítě špatný večer, nechte ho být a druhý den to zkuste znovu. Rituál se tím nerozbije.
Pokud ale dítě dlouhodobě obtížně sleduje mluvené slovo nebo vás zajímá, jak se mu daří se čtením ve škole, poraďte se s učitelkou nebo pedagogicko-psychologickou poradnou. Čtení nahlas je dobrá podpora, ale nenahrazuje odborné posouzení.
Když jste sami unavení
Večer si rodiče často říkají, že už nemají sílu. Pomáhá si věci usnadnit: připravte si knihu už odpoledne, vezměte tu, kterou máte oba rádi, a klidně ji čtěte vleže. Pokud vás čtení nebaví, vyzkoušejte jinou knihu, protože únava z nudné předlohy je znát. Občas můžete také střídat rodiče, aby si jeden odpočinul, zatímco druhý čte.
První týden: jak začít
Nemusíte měnit celý večer najednou. Zkuste tři kroky:
- Pondělí až středa: jen deset minut po čištění zubů, kniha, kterou dítě samo zvolí.
- Čtvrtek a pátek: přidejte otázku k příběhu nebo dejte dítěti přečíst jednu stránku.
- Víkend: pokud se dítěti daří, vezměte knihu i jinam, třeba na výlet nebo na cestu.
Pokud řešíte i ranní vstávání a večerní usínání po prázdninách, podívejte se také na článek jak děti vrátit do rytmu, než začne škola. Čtení před spaním se do takového plánu hodí jako pevný bod. A pokud hledáte další nápady na společný čas i v běžném týdnu, pomůže vám text o kvalitním času s rodinou.
Časté otázky
Odkdy začít dítěti číst?
Kampaň Celé Česko čte dětem doporučuje začít co nejdříve, i u novorozenců. U nejmenších se hodí knihy s kontrastními obrázky, pevnými stránkami a jednoduchými slovy.
Kolik minut denně číst?
Kampaň uvádí 20 minut denně, každý den, a zároveň připomíná, že poutavé desetiminutové čtení je lepší než hodina nezáživného předčítání. U nejmenších stačí krátké chvilky několikrát denně.
Musí číst maminka, nebo může i tatínek?
Může kdokoli. Kampaň dokonce zdůrazňuje, že by táta měl číst co nejčastěji. Stejně dobře poslouží babička, teta nebo starší sourozenec.
Co když se dítěti vybraná kniha nelíbí?
Nepokračujte jen ze zásady. Kampaň radí nepokračovat ve čtení knihy, o které se ukáže, že byla špatná volba. Vraťte ji do police a zkuste jinou, třeba podle zájmů dítěte.
Má smysl číst i dětem, které už umějí číst samy?
Ano. Předčítání můžete přizpůsobit věku dítěte, například si číst po kapitolách a střídat se. Seznam Zlaté tituly pokrývá věkové skupiny až po čtenáře od 16 let.
Eva Novotná
Bydlení & interiér
Patnáct let píše o tom, jak proměnit byt v domov. Věří, že dobrý prostor začíná u toho, jak se v něm cítíme — a že malé změny umí víc než velká rekonstrukce. Na Rodinky.cz se věnuje bydlení, útulnému designu a…
Další články od Eva Novotná →
